Správná otázka je, jestli je někdo, kdo nechce vypadat jako Steve Buscemi

Jsem teď dost šťastná. Snažila jsem se pátrat v paměti, jestli pamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle šťastná a nevím. Asi to bylo ještě s prvním, než začaly noci plný křiku a slz.

Poprvý od těch dávných dob se nebojím, že to přejde. Když jsem říkala, že se bojím, že to přejde, tak byl dotčený, že se bojím, že to přejde. Že přece, proč by to přecházelo? Byl z toho smutný a já byla pak smutná z toho, že je kvůli mě smutný a začala jsem plakat. Ale křik tam nebyl, bylo tam jen spousta objímání a že se teda nebudeme bát, že to přejde, že přece ani dva měsíce nic nejsou. To už jsem neplakala. A pak jsme zpívali v baru Proklínám a prohrávali společně ve fotbálku až do rána a všechno bylo v pořádku.

Šilamáma Půlplicpryč

Rammsteini nám rozumí jako nikdo na světě.

Shodly jsme se, že nejlepší písnička od Rammsteinů je každá písnička od Rammsteinů.
A také jsme se shodly, že se nejspíš jednou zamysleli a řekli si: "Založíme kapelu a bude to nejlepší kapela na světe od první písničky."
A potom to udělali.

Podejmlíko Půlrohlík

Chodíme kolem toho domu přes dvacet let.

Ale lva jsme si všimly až teď.

Podejmlíko Půlrohlík

Stručný odpolední příspěvek.

Dnes jsme si se sestrou slíbily, že ani jedna tu druhou nikdy kvůli prachům nehodíme do jezera.

Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč

Už nám to nikdo nevezme

Zámostí bylo zase parádní. Bylo před týdnem. Ale parádní.

Od prvního pátečního vína (cideru) na věži, přes klasický sobotní dvouhodinový sezení nad smažákem, kterej jsem stejně nakonec nesnědla a dala si místo toho drinčík, po nedělní "valnou" hromadu nahoře na Báře.

Ze srdíčka už nám to nikdo nevezme.

Jo a rozplakala jsem se, když Schmitzer zahrál Kaluž.

Fotografická dokumantace činí dva kusy fotografií. Ukazuje Podejmlíčinu rebelskou sprejerskou stránku a moji sukýnku a pásku na ruce. Co dodat víc?

Šilamáma Půlplicpryč

K Beethovenovi stačí přidat basu a bicí a je z něj metal, to je všechno.

Už před nějakou dobou mi začalo připadat, že Beethovenův sbor dervišů ze Zkázy Atén a písnička Wind on Annihilatorů jsou prakticky jedna a tatáž skladba, jen stvořené jinými mozky.
Jenže já taky vidím podobnosti všude.
No, ale řeknetě, nezní ty písničky trochu podobně? V rytmu, náladě? Pocitu, že svět brzo skončí?
No dobře, ten pocit mám nejspíš nejenom z těchto písniček, ale stejně.
Do toho Annihilatoru by se určitě dalo zpívat "balabam, balabam, balabalabam bam bam", kdyby se člověk dost snažil.

Podejmlíko Půlrohlík

P.S.: Někdo se na náš blog dostal tak, že si vygooglil spojení "trpaslíci hýkali". 

Dodatek dodatku k narozeninám?

Již tu padlo, jakými estetickými dary mne Šilamamka zahrnula k narozeninám.
Nyní je nutno tuto sbírku ještě doplnit ultimátní hipsterskou kytičkou.
Je to moc fajnová kytička.
A tu větší dostala naše teta.
Je to moc fajnová teta.

Podejmlíko Půlrohlík

 

Zhoršující platební morálka je prostě problém

Je čtvrt na šest, už zase svítí sluníčko, a já jsem se po noci strávený střídavě sledováním různejch rozhovorů na youtube, úpravou a formátováním v bakalářce a touhou po tom se na to vykašlat a jít spát, rozhodla že přidám ještě jednu podkapitolu (a k tomu hafo výpočtů) do návrhů, páč tiskárna, kde si to nechám svázat, otevírá až za dvě a třičtvrtě hodiny.
No tak hlavně, že jsem po Vánocích strávila měsíc tím, že jsem vyšívala Lenku Láskorádovou.

Šilamáma Půlplicpryč