čtvrtek 30. března 2017

Umíme si to udělat hezký

O víkendu byla Žižkovská noc.

Objímání na nádraží - oběd v Esce (pečený brambory v popelu v jakýsi omáčce se sušeným žloutekm) - U vystřelenýho oka (pivo a kroužkování v programu) - 20 000 židů pod mořem (improvizační divadlo, dobrý) - Alžbětka Stančáková (byla chudák nervózní) - jedna písnička v zahuleným sklepě - Cermarque (chtěly jsme ho obejmout, ale nakonec to jen Katka udělala) - Houpací koně (sice jsme si je spletli s Please the trees, ale nevadilo to) - kebab a spát.

Ráno - míchaný vajíčka se slaninou a salátem (3,75 vajíčka na osobu) - Vítkov a víno (takovýto bublinkový, myslím, že prosecco) - U vystřelenýho oka (sekaná s bramborovým salátem) - divadlo o dvou mrtvých týpcích (jeden z nich měl triko Legalize heroin) - crocq'n'roll (Marie si dala krokety, my kafe) - Please the trees (tentokrát už jsme fakt chtěly na ně) - Pracovna tam - Krchovský(lásku už nikdy víc) - Těsnohlídek (hlavně zachraň sebe) - Děti mezi reprákama (dokonalý zakončení depresivního trojboje) - Yesburger (byli jsme poslední, koho ještě nevyhodili) a spát.

Ráno - všichni spí, jen já jdu nakoupit - vejce Benedikt  (doufám, že se jednou vdám) - Tomáš už musí pryč - Laďa jde na hostel - kapučíno a víno ve Forbiden spot (samy holky, kecáme, je to krásný) - objímání na nádraží.

Pak už nebyla Žižkovská noc.

Šilamáma Půlplicpryč









Žádné komentáře:

Okomentovat