Moje sestra byla v čudu, já jsem si chodila hrát s dětmi a s babičkami a počítala jsem si kilometry do statistiky.
Proč děti, ať řekne klidně mládež, ne.
V srpnu jsem nachodila sto padesát dva a půl kilometru za devatenáct dní.
Pletu si šálu a možná ještě později vyždímu z paměti, co jsem vlastně dělala. Nabarvila jsem si vlasy fialovou barvou. Snad i nějaké fotky různých dobrodružství se najdou.
Teď ještě oznámím, že sestra je zpět, o víkendu spolu jedeme do Kutné Hory mezi mladé básníky a budeme zase akční a aktivní.
Už včera jsme například vzaly babičku do kavárny a celý den jsme jako dvě šťastné opice citovaly hlášky z pohádky "Ať žijí duchové".
Posázaví podle vzoru stavení, Jouzo!
Obrazový aspekt dnešního příspěvku obstará moje nejpyšnější prázdninové dílo.
Podejmlíko Půlrohlík
Žádné komentáře:
Okomentovat