neděle 14. června 2015

You've been in my life so long, I can't remember anything else.

Tady je bouřka, doma je bouřka, všude je bouřka.
Abych se nebála u zombie filmu, pustila jsem si druhé Vetřelce.
Michael Biehn je sice proklatě krásný, ale nebyla to dobrá volba.
Musím si prohlížet rodinná alba a vzpomínat na veselé časy, abych se nebála jít potmě na záchod.
Vysokoškolská kolej v době, kdy už se většina lidí odstěhovala a na chodbách se ozývá jenom bzučení zářivek je velmi inspirativní prostředí.
Inspiruje mě k touze už nikdy nespat v obavě z nočních můr.
Ale existovaly veselé časy, tak snad se k nim zase probojím.
(Přivedlo mě to mimochodem k otázce, co ráda fotím. Dospěla jsem k tomu, že mám dvě zásadní témata: Moji sestru a všechno ostatní.)

Podejmlíko Půlrohlík

P.S.: Někdo našel náš blog tak, že googlil spojení "kam až sahá moje paměť". 

 



Žádné komentáře:

Okomentovat