pondělí 25. listopadu 2013

Šťastný je dnes už málokdo, ale ti, kterým Bůh dal srdce, jsou už nešťastni všichni...

Dnes má svátek Kateřina, tedy doufám, že jsem to ještě stihla.
Inu, kde začít. Chtěla bych poděkovat za to, že když získám dojem, že na světě není skoro nikdo, s kým bych dokázala skutečně komunikovat, že mám pořád spoustu entit, o kterých platí opak. Mám tím na mysli zejména svou měsíční žábu a svou roční sestřenici. Ačkoliv je tu ještě má bojovnice, má sestra, můj bratránek, Savatage, kinematografie, stroj na mléčnou pěnu, sušené švestky, stroj na espresso a můj červený falešný kožich z druhé ruky.
Dále, přišlo mi ve sledu uplynulých událostí na mysl, že bych se měla více zamyslet nad rozdílem ve významu slov radikální a krutý a co z toho chci být, jestli vůbec něco.
Za třetí, dostala jsem chuť pouštět si studentské filmy a dojímat se u nich. (Dojetí plyne z toho, že největší přidané hodnoty neplynou z intence autorů. Asi. Ne. Mám teď hodně dojem, že mimo můj názor neexistuje světlo, měla bych zase zpokornět.)

Podejmlíko Půlrohlík

P.S.: Někdo se dostal na náš blog tak, že si seznamoval spojení "moje sestra je sexy".






Žádné komentáře:

Okomentovat