pátek 21. července 2017

Koťátka, duhy a překvapení

Včera jsme byli na koupališti. Dešti jsme čelili vstupem do vody. To jsme ale byli šikovní, viďte? Pak jsme hráli ping pong a moje agresivní hra se vyplatila, nakonec jsem je oba porazila.

Dnes ráno jsem si všimla, že můj hipster styl oblíkání se začíná vymykat kontrole. Ještě, že dnes odjíždím do Ruska do tajgy na téměř tři týdny, třeba se to srovná. A jestli ne, tak jsme se zmýlili.

Šilamáma Půlplicpryč



neděle 18. června 2017

Správná otázka je, jestli je někdo, kdo nechce vypadat jako Steve Buscemi

Jsem teď dost šťastná. Snažila jsem se pátrat v paměti, jestli pamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle šťastná a nevím. Asi to bylo ještě s prvním, než začaly noci plný křiku a slz.
Poprvý od těch dávných dob se nebojím, že to přejde. Když jsem říkala, že se bojím, že to přejde, tak byl dotčený, že se bojím, že to přejde. Že přece, proč by to přecházelo? Byl z toho smutný a já byla pak smutná z toho, že je kvůli mě smutný a začala jsem plakat. Ale křik tam nebyl, bylo tam jen spousta objímání a že se teda nebudeme bát, že to přejde, že přece ani dva měsíce nic nejsou. To už jsem neplakala. A pak jsme zpívali v baru Proklínám a prohrávali společně ve fotbálku až do rána a všechno bylo v pořádku.

Šilamáma Půlplicpryč




sobota 17. června 2017

Rammsteini nám rozumí jako nikdo na světě.

Shodly jsme se, že nejlepší písnička od Rammsteinů je každá písnička od Rammsteinů.
A také jsme se shodly, že se nejspíš jednou zamysleli a řekli si: "Založíme kapelu a bude to nejlepší kapela na světe od první písničky."
A potom to udělali.

Podejmlíko Půlrohlík








středa 14. června 2017

Stručný odpolední příspěvek.

Dnes jsme si se sestrou slíbily, že ani jedna tu druhou nikdy kvůli prachům nehodíme do jezera.

Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč

neděle 11. června 2017

Už nám to nikdo nevezme

Zámostí bylo zase parádní. Bylo před týdnem. Ale parádní.

Od prvního pátečního vína (cideru) na věži, přes klasický sobotní dvouhodinový sezení nad smažákem, kterej jsem stejně nakonec nesnědla a dala si místo toho drinčík, po nedělní "valnou" hromadu nahoře na Báře.

Ze srdíčka už nám to nikdo nevezme.

Jo a rozplakala jsem se, když Schmitzer zahrál Kaluž.

Fotografická dokumantace činí dva kusy fotografií. Ukazuje Podejmlíčinu rebelskou sprejerskou stránku a moji sukýnku a pásku na ruce. Co dodat víc?

Šilamáma Půlplicpryč






K Beethovenovi stačí přidat basu a bicí a je z něj metal, to je všechno.

Už před nějakou dobou mi začalo připadat, že Beethovenův sbor dervišů ze Zkázy Atén a písnička Wind on Annihilatorů jsou prakticky jedna a tatáž skladba, jen stvořené jinými mozky.
Jenže já taky vidím podobnosti všude.
No, ale řeknetě, nezní ty písničky trochu podobně? V rytmu, náladě? Pocitu, že svět brzo skončí?
No dobře, ten pocit mám nejspíš nejenom z těchto písniček, ale stejně.
Do toho Annihilatoru by se určitě dalo zpívat "balabam, balabam, balabalabam bam bam", kdyby se člověk dost snažil.

Podejmlíko Půlrohlík

P.S.: Někdo se na náš blog dostal tak, že si vygooglil spojení "trpaslíci hýkali".