úterý 13. září 2016

Ty jsi jediná, s kterou něco mám

Jsem teď šťastná. Fakticky. Z většího množství důvodů. Jeden se naskytl včera večer. Sedělo nás pět na zahrádce našeho nejvíc ♥ podniku a hráli jsme prší, dali si k tomu dvě piva a pak šli domů. Bylo to krásný.
Doplňuji toto fotografiemi z Litvy, kde jsme jednu noc spali u místních. Neměla jsem s sebou manželstvo a podle paní domácí pár, který není manželstvo, nemůže sdílet jeden pokoj, tak spal průvodce na gauči v obýváku a já měla pokoj sama pro sebe. Byl velmi estetický.

Šilamáma Půlplicpryč







neděle 11. září 2016

I byla Kutná hora veliká, bílýmrusákem a básněmi přetékající

Sice pozdě, ale přece. Důvodů k lásce bylo letos v Kutné hoře opět přehršel (Přehršle je stará česká jednotka objemu, jež byla používána zejména pro různé sypké látky, např. pro obilí, pohanku, mák či luštěniny apod. Jednalo se o takové množství látky, které se vešlo mezi dvě spojené lidské dlaně, tedy tolik, kolik bylo možno nabrat do jedné hrsti. V české hovorové mluvě toto slovo může nabývat tvaru přehršel, přesmyčky původního slova.) Ze zamilovaných momentů vybíráme nejdůležitější.


  • Roztomilý číšník v hospodě, kam jsme šly na páteční večeři a saláty, které jsme si daly k páteční večeři.
  • Midilidi při úvodním pásmu z básní soutěžících. A vůbec. Celé pásmo a jeho přednášející, a z toho bych vypíchla ještě Kryštofovu opileckou naštvanost. 
  • Procházku s Procházkou po noční katedrále sv. Barborky. Navíc je pan Procházka dětský kardiolog se vzhledem i vyjadřováním kouzelného dědečka a takoví lidé jsou prostě potřeba.
  • Aspoň kousek autorského čtení Beneho. Jeho hlas. Jeho básně. Jeho všechno.
  • Volská voka, mini párečky, rajčátka, okurku, smetanový jogurt a džus k snídani.
  • Diskuze o poezii, Jakubova apokalyptická báseň.
  • Matějův steakhouse, losos či burger k obědu a bílý rusák po něm.
  • Za moji maličkost jízda na bobové dráze, za Podejmlíčinu maličkost Kofola za třicet korun tamtéž.
  • Spánek na trávníku u kostela, u kterého je dětské hřiště. (Doslovná citace Podejmlíka: ,,Nepůjdeme si lehnout spíš támhle na druhou stranu? Tam je tráva zelenější." Konec citace.) 
  • Fakt, který jsme se dozvěděly předchozí večer, a totiž ten, že kostel, u kterého je dětské hřiště, se jmenuje Kostel Panny Marie Na Náměti, protože byl vystavěn za peníze za stříbro, které bylo na konci dne obchodování smeteno ze stolů obchodníků.
  • Pankáč Martin, který píše nebývale něžnou, velmi emotivní a imaginativní poezii.
  • Alžbětka, díky které jeden účastník autorského čtení pochopil, proč holkám z básníků padají kalhotky. Jemu údajně spadly trenky. .
  • Bohdan, který byl skvělý jako obvykle, ale nerozvášnil se do svého maxima, což mu nemůžeme vyčítat.
  • Dominik s kytarou, který vzbuzoval tesknou melancholii.
  • Další snídaně, tentokrát nebyly volské voči, ale míchaná vajíčka, ale to jim nemůžeme vyčítat.
  • Tři hodiny ve vlacích. Jeden z nich byl dvoupatrový, my byly v horním patře a měly jej samy pro sebe, a proto jsme mohly nahlas rozebírat všechno a pouštět si k tomu hudbu.
  • Waltari, kteří letos byli soundtrackem pro náš víkend.
  • Pizza po návratu do Třebíče.
Šilamáma Půlplicpryč


 

 
 


neděle 28. srpna 2016

Děda Mládek a Illegal band - Směska

Ačkoliv poslední příspěvěk mluví o mém zmizení směrem Albánie, již jsem se z ní stihla vrátit a zmizet na čtrnáct dní pro změnu do Litvy a Lotyšska a z tohoto se taktéž vrátít. Pro tentokrát jsem si s sebou vzala i fotoaparát, takže mám cca třista fotek, z kterých můžu smazat tak dvacet. Než se tím proberu a rozházím to do více příspěvků, přidávám tedy pár fotek, na kterých jsem zachycena (zpravidla někým jiným), jak někde vařím, popřípadě postávám u vařícího stanoviště.

Šilamáma Půlplicpryč

Korsika - horský kemp kousek od cesty vedoucí na Monte Cinto


Albánie - psí oči svítící v pozadí, patří psovi, který mi v noci na tomtéž místě rozkousal moje milované sandálky s kytičkami, navzdory tomu, že byl přivázaný na řetězu (rozkousal ho) a že sandálky byly pod karimatkou na které jsem spala
Albánie - poslední snídaně podávaná u Marca na dvorku

Lotyšsko - Jurmala - kemp kousek od moře- za těmi stromy za mnou, to moře je

Litva - kemp u jezera u Trakai - poslední oběd

pondělí 8. srpna 2016

Jediná slušná věc, kterou vynalezli, je víno. A i to se naučili falšovat.

Tak se zdá, že nám Šilamamka, předtím, než zase odsvištěla do Albánie - kde prý s sebou mají mladíka, který vypadá přesně jako mladý lord Voldemort - přivezla nějakou odolnou banátskou virózu, neboť už čtvrtý den mě všechno bolí, kašlám, hekám a celkově umírám, a včera začal kašlat a bolet i náš tatínek.
To nám ovšem nezabránilo v tom, abychom si cvičně na zahradě nezkusili postavit jedenáctikilový stan se dvěma pokoji a předsíňkou. Sedmdesátiletá babička nám v tom pomáhala a jak ji to bavilo.
A potom jsme si udělali k večeři letní salát zvaný letňoš, dávnou to relikvii z našeho mládí, a jak nám přišel k duhu.
A když jsme u toho našeho tatínka, tak jsem našla fotografie, jak jsme se šli 6. ledna 2015 procházet a fotit si sníh.

Podejmlíko Půlrohlík

 


 





 

 

sobota 6. srpna 2016

Uh, what you say?

Charles Ray o své dlouholeté milence a sborové zpěvačce Margie Hendricks řekl: "Aretha, Gladys, Etta James—these gals are all bad, but on any given night, Margie will scare you to death."
Ať už bych byla něčí milenka nebo sborová zpěvačka, tak tohle by byl cíl.

Podejmlíko Půlrohlík


pondělí 1. srpna 2016

Mezi slepými jednooký králem.

My jsme toho stihly. Jéje, my jsme toho dneska stihly.
Zřejmě také proto, že včerejšek a zítřek se nepočítá a víc dnů Šilamamka tentokrát v české kotlině nemá.
Nejdřív jsme obdivovaly Šilamámin vztek.
Potom jsme obdivovaly své barevné obědy.
Potom jsme obdivovaly živé gerbery a umělé květiny v Michalově květinářství.
Potom jsme obdivovaly tenisky v růžové barvě a nazouváky v nesprávné velikosti.
Potom jsme obdivovaly nabídku barevných fixů.
Potom jsme obdivovaly sekáčové nálezy.
Potom jsme obdivovaly zdravotní pojišťovnu za to, že nám přispívá na plavání.
Potom jsme zase obdivovaly samy sebe, protože nikdo jiný to za nás dělat nebude.
Potom jsme obdivovaly barevné legíny a fakt, že jogurty Hollandia vyrábějí zmrzku.
Potom jsme obdivovaly Šilamáminu schopnost vyhrávat a Podejmlíčinu schopnost prohrávat v kartách.
Potom jsme obdivovaly naši schopnost sníst kilo hranolek a šest bítešských sýrových párků za pět minut.
A potom jsme obdivovaly Františkovu schopnost vidět, protože nikdo z nás ostatních neviděl.
A to mám ještě dojem, že jsem spoustu věcí vynechala.

Podejmlíko Půlrohlík